První písemná zmínka o vsi Vítkovice pochází z 15. června 1357. Po založení železáren v roce 1828 se ves rozrůstala a získávala na významu. Na město byla povýšena 11. prosince 1908. Vítkovice dosáhly v té době svého urbanistického, kulturně-společenského i politického vrcholu. Na svou dobu byly převratně průmyslovým městem a stopy této nadčasovosti se ve Vítkovicích zachovaly v jedinečném komplexu, který si můžete prohlédnout dodnes. Většina budov je postavena ve stylu průmyslové secese z režného cihlového zdiva.

Mapa znázorňuje nejzajímavějíš místa nacházející se v městském obvodě Vítkovice. 

Vítkovická radnice byla postavena v letech 1901–1902 podle plánu vídeňského architekta Maxe von Ferstela. Objekt na pomezí neogotiky a secese je typický svou cihlovou architekturou v kombinaci s kovovými prvky. Radnice sloužila svému původnímu určení do roku 1924, kdy se Vítkovice staly součástí Ostravy. Poté v budově sídlila Bezručova knihovna, policie, podnikový archiv Vítkovických železáren a další. Od roku 1992 budovu využívá Úřad městského obvodu Vítkovice a budova prošla několika dílčími opravami, které jí navrátily původní vzhled.
Radnice – Mírové náměstí 516/1

Dva pavlačové objekty s půdorysem připomínajícím písmeno U, s jednopokojovými byty pro dělníky, s dvou- až třípokojovými pro úředníky a se společným WC byly dokončeny po dvou letech stavby v roce 1884. Někdy bývaly U-Hausy označovány též jako Kostelní kolonie. Domy navrhl patrně kreslič Vítkovických železáren Heinrich Heindl. Jednalo se o polyfunkční objekty, přízemí sloužilo převážně obchodním účelům a službám. Střední dvojosé rizality obrácené do náměstí jsou ve štítě zdobeny hrázděním a ozdobnými částmi krovů. U-Haus vymezující východní stranu náměstí byl poškozen 29. srpna 1944 americkým náletem na Ostravu, zatímco stavba na západě náměstí se dochovala v původní podobě. Dnes oba objekty slouží komerčním účelům.
U-Haus – Mírová 97/24 a 98/18

Moravskoostravský stavitel Hans Ulrich vytvořil návrh závodního hotelu určeného pro obchodní cestující, kteří přijížděli do Vítkovic. První trakt hotelu, obrácený do Mírového náměstí, byl dokončen roku 1886. Poté byl hotel navržený ve stylu historizující neorenesance rozšířen podél Ruské ulice a nakonec byl v meziválečném období spojen s budovou sousední neorenesanční tělocvičny z roku 1891. Uprostřed dispozice se nachází bazilikální sál s jevištěm, prosvětlený sdruženými okny u stropu a od postranních prostor oddělený sloupy s jónskými hlavicemi. Závodní hotel sloužil nejen k ubytování významných návštěv a obchodních partneru, ale také ke slavnostem, hudebním i divadelním produkcím. V roce 1886 nabízel dvacet dobře vybavených pokojů a za hotelem vznikla okrasná zahrada a park (dnešní Lesík).
Závodní hotel – Mírové náměstí 160/2, tělocvična – 1. máje 346/130

První bezplatná opatrovna pro děti vznikla ve Vítkovicích již roku 1857 a fungovala do roku 1872. Rodinám se tím ulevilo, neboť děti mohly pobývat v opatrovnách pod dozorem vychovatelek. Opětovně byla opatrovna otevřena jako součást soukromé závodní školy dívčí v roce 1881. Z opatroven se postupem času staly veřejné mateřské školy. Budova v ulici Prokopa Velikého pochází z roku 1892 a původně měla dvě oddělení.
Závodní jesle – Prokopa Velikého 425/37

V roce 1892 byla ve Vítkovicích otevřena první měšťanská škola chlapecká s německým vyučovacím jazykem. Pro její účely byla v letech 1892–1893 na severním konci hlavního náměstí postavena jednopatrová budova podle návrhu stavitele Hanse Ulricha. Vyučovat se zde začalo ve školním roce 1893/1894. Roku 1902 byla k objektu z pravé strany přistavěna radnice, zatímco roku 1907 byla škola stavebně rozšířena do ulice 1. máje. Definitivní podobu škola získala v roce 1923, kdy k ní byla přistavena rondokubistická budova školy pro ženská povolání (dnes sídlo Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné zdravotnické školy, Ostrava).
Měšťanská škola chlapecká – 1. máje 378/115

Vítkovičtí zaměstnanci měli již od roku 1876 k dispozici závodní tržnici, v níž bylo k dostání také koloniální zboží či mořské ryby. V roce 1885 byl nedaleko kostela vybudován tzv. Warenhall (samostatná tržnice) s deseti prodejními místy. Zakoupit se zde daly za výhodné ceny potraviny, svíčky, petrolej, nádobí, košíkářské a jiné zboží. Obdobně řešena byla také mladší tržnice (tzv. Markthall) od stavitele Hanse Ulricha z roku 1899, která stojí na nároží ulic Jeremenkova a Halasova. Obě cihlové neorenesanční stavby byly typické středovou zvýšenou částí, kudy procházeli zákazníci pod střešními světlíky. Po bocích se pak nacházela jednotlivá tržní místa. Od roku 2006 se vedle tržnice v Jeremenkově ulici nachází první ostravská venkovní minigalerie s velkoplošnými smalty malíře Karola Hercíka.
Tržnice – Jeremenkova 1136/18

Kolonie s převýšenými trojúhelníkovými štíty byla postavena v období let 1883–1885. Skládá se ze čtyř řad domů s celkem čtyřiašedesáti byty. Každý samostatný vchod byl určen k bydlení pro dvě rodiny. V přízemí poloviny domu se nacházely vždy dva pokoje, kuchyň a společná toaleta, v podkroví dva pokojíky a kuchyň. Součástí domu byla také malá zahrada. Jednotlivé vchody byly patrně koncipovány pro dvougenerační bydlení. Nyní slouží každá polovina domu obývání jedné rodině a v posledních letech prochází kolonie citlivou rekonstrukcí.
Štítová kolonie – ulice Tržní, Lidická a Nerudova

Nejstarší závodní špitál ve Vítkovicích vznikal v letech 1837–1840 za vysokými pecemi při hranici s Moravskou Ostravou. Nová závodní nemocnice vyrostla roku 1853 v místech elektrocentrály c. IV v dnešní Ruské ulici. V letech 1888–1890 byla u Mírového náměstí postavena moderní závodní nemocnice sestávající ze tří pavilonů půdorysně tvořících písmeno H. Našli bychom v nich přijímací kancelář, operační sál, dvě ambulance, čtyři pokoje s jedním až čtyřmi lůžky, kanceláře, byt lékaře a další místnosti. Postranní pavilony byly přízemní a pojaly po 35 lůžkách pro chirurgické a interní případy. V areálu nemocnice byl postaven obytný dům pro řádové sestry Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, kuchyň, prádelna, lednice a hospodářské budovy.
Nemocnice, řádový dum – Zalužanského 1198/15

Vítkovické horní a hutní těžířstvo vystavělo v letech 1913–1914 na okraji tehdejší zástavby Vítkovic novou školu. Budova ve stylu klasicizující secese na půdorysu písmene E je v průčelí zdobena štukovými gurálními i vegetabilními motivy. Zatímco v průčelních místnostech sídlila obecná a měšťanská škola, v pravém bočním křídle byla umístěna mateřská a hospodyňská škola. Od roku 1928 provozovalo školu město Ostrava. V časech 2. světové války byla škola přeměněna na vojenský německý lazaret. Po 2. světové válce zde byla nejprve měšťanská škola chlapecká a dívčí, v letech 1953–1974 tady své zázemí našla jedenáctiletá škola, která se poté transformovala v gymnázium, jež od roku 1974 sídlí v Hrabůvce. V současnosti budovu využívá AHOL – střední odborná škola, s.r.o.
Dívčí škola obecná a měšťanská – náměstí Jiřího z Poděbrad 301/26

V letech 1880–1882 vznikla podle návrhu předního architekta kroměřížské arcibiskupské kanceláře Gustava Meretty uprostřed plánovaného náměstí cihlová věž, jež sloužila jako pozorovatelna s vodojemem, z něhož byla do okolních domů dodávána pitná voda. V období let 1883–1886 byla věž zvýšena o zvonové a hodinové patro a zakončena vysokou jehlanovou střechou. Zároveň byla k věži přistavěna neogotická chrámová loď podle plánu vídeňského architekta Augusta Kirsteina. Kostel získal zasvěcení sv. Pavla, a to podle generálního ředitele Vítkovických železáren Paula Kupelwiesera, otce myšlenky Nových Vítkovic. Chrám byl vysvěcen 10. října 1886. V oltáři jsou uchovávány ostatky sv. Jana Sarkandera. V těsné blízkosti kostela byla postavena také fara (1884–1886).
Kostel sv. Pavla – Mírové náměstí

Utlačovaná česká strana zadala ve značně germanizovaných Vítkovicích v 90. letech 19. století uvažovat o výstavbě národního domu. Sídlo českých spolků (klub velocipedistů, Sokol, divadelní spolky ad.) s tělocvičnami, skvostným společenským sálem s jevištěm, restaurací a dalším zázemím bylo otevřeno 26. listopadu 1899. Za návrhem objektu v neorenesančním stylu stál přední český vlastenec Bohumil Židlický, stavitel z Moravské Ostravy. Při výstavbě Nové Místecké byl bohužel zbourán velký sál, který v době svého vzniku patřil k nejokázalejším na Moravě. Dodnes je Český dům spravován Tělocvičnou jednotou Sokol Vítkovice.
Český dům – Výstavní 17/113

Industriální architektura, vzdělávání, kultura, propojení komunit v srdci Evropy
Dovolte nám představit světově unikátní areál Dolní Vítkovice, kde se mezi lety 1828 až 1998 těžilo uhlí a vyrábělo surové železo. Právě v roce 1828 vydal olomoucký arcibiskup Rudolf Habsburský přípis o založení železárenského závodu ve Vítkovicích. Vznikl tak ojedinělý, jinde v Evropě neexistující komplex těžké průmyslové výroby od těžby uhlí přes úpravnu a výrobu koksu až po produkci surového železa. Nyní se tento industriální komplex proměnil v jedinečné vzdělávací, kulturní a společenské centrum s mezinárodním přesahem.